Aromaterapie využívá přírodní vůně esenciálních olejů z  vonných rostlin k navození fyzické, duševní a emoční pohody. Používání aromatických látek – inhalování, masáže a mnohé další techniky – není ničím novým. Od starověku si civilizace celého světa cenily aromatických rostlin, květin, dřev a pryskyřic poro jejich léčivou moc a uvolňující i povzbuzující účinky na mysl. Například starověcí Egypťané velice často pálili kadidlovníkovou pryskyřici, aby očistlili posvátná místa v chrámech a v obydlích faraonů, přidávali ji rovněž do parfémů, prípravků na pleť, k ošetření ran a balzamování. V Indii se vůně květin, jako jsou jasmín a růže, dřev, jako je např. santalové, a bylin jako pačuli, už po tisíciletí využívají nejrůznějšími způsoby – v aromatických květinových věncích, kterými se zdobí sochy, v kadidlových směsích, přidávají se do parfémů na olejové bázi a při péči o pleť.

Aromaterapie – umění, jež se nepřestává vyvíjet

Aromaterapie se jako terapeutická technika objevila až na počátku minulého století. Jedním z jejích zakladatelů byl ve třicátých letech 20. století francouzský lékárník René Maurice Gattefosse, který si popálenou ruku léčil levandulovým olejem a byl překvapen, jak rychle se mu zahojila. Uvědomil si, že esenciální oleje v sobě skrývají terapeutický a vonný potenciál, a proto vymyslel název ,,aromaterapie“ – léčba vůněmi. Díky práci dalších průkopníků, k nimž patří např. v Rakousku narozená Marguerite Mauryová, kterou v šedesátých letech 20. století napadlo spojit esenciální oleje s masážemi a Brit Robert Tisserand, jenž v sedmdesátých letech vydal první knihu o aromaterapii, se aromaterapie postupně stala holistickou metodou, jak ji známe dnes.

Esenciální oleje – využití v parfumerii

V západní Evropě se esenciální oleje v parfumerském průmyslu využívají od 16. století, kdy německý vědec Hieronymus von Braunschweig napsal první manuál o destilačním procesu. Např. ,,Eau de Cologne“, která byla vytvořena v 18. století, obsahovala destilované esenciální oleje pomeranč, citron, rozmarýn, levanduli a bergamot. Oleje se také stovky let používaly v lékařství. Na konci 19. století ve Francii, v Itálii a Německu některé dokonce posloužily jako antibiotika. Během prní světové války se esenciální oleje jako rozmarýn a tea tree užívaly v nemocnicích jako přírodní dezinfekční prostředky a k hojení ran.

 

Z knížky Esenciální oleje od A do Z.  Napsala Jennie Harding